Zájezd do Krakowa -

"Moonlight in Krakow" (22. - 25. 6. 2018)

Zájezd do Krakowa byl krátký, ale skvělý. Jen počasí nám nepřálo. Zima a déšť nás provázely po všechny čtyři dny. V pátek jsme vyrazili směr Ostrava. Za hranicemi jsme zastavili ve vesničce Pszczyna, kde je krásný zámek s parkem, skanzenem a zahradou zubrů, kterou jsme navštívili. Po malém občerstvení, první polskou zmrzlinou, jsme pak pokračovali směrem ku Krakowu. Počasí bylo chladné, první odvážlivci v kraťasích se brzy převlékali do dlouhých kalhot.

Přivítání v hotelu a ubytování proběhlo bez větších problémů, pokoje byly pěkně zařízené a v jídelně na nás čekala tříchodová večeře. Po dlouhé cestě byli všichni unaveni, ale na pokojích po večerce zase pěkně ožili. Vedoucí museli obcházet pokoje ve všech 3 patrech, po půl hodinách několikrát za večer, než všichni usnuli sladkým spánkem.

V sobotu ráno po vydatné snídani, kde si každý pochutnal na tom svém oblíbeném, jsme se vydali do centra. Zastavili jsme hned pod hradem Wawel, kam jsme vystoupali za prvních dešťových kapek. Počasí nám vskutku moc nepřálo, ale schovali jsem se do baziliky sv. Stanislava a Václava. Obhlíželi jsme zde krásy hrobek a velký zvon zvaný Zikmund. Potom už jsme ujížděli směr Wieliczka, kde jsme měli v zámecké restauraci výborný oběd, po kterém následovala tříhodinová prohlídka solných dolů. Česká průvodkyně nám poutavě vyprávěla o těžké práci v dolech, v minulosti bez mechanizace, a ukázala nám nádherné prostory – sály, slané jezero, dokonce i permoníky.

Večeře na hotelu byla opět skvělá, tříchodová, takže se nám po ní skvěle odpočívalo.

V neděli jsme po snídani a po taneční zkoušce vyrazili na kopec zvaný Košciuškův, odkud byl nádherný výhled na celý Krakow. Jen počasí nám opět nepřálo. Zase nás déšť zahnal do pevnosti na výstavu. Pak už jsme uháněli směr centrum a Rynek Glówny s krásným kostelem. Do podzemí jsme se nedostali, to si necháme na příště, raději jsme pátrali po krásách na zemi. Odpoledne jsme měli vystoupení na Malém Rynku. Předtím nás čekalo převlékání v buse, a pak průvod stejnou cestou přes hlavní náměstí. Kolemjdoucí lidé si nás fotili i natáčeli, není divu, vždyť jsme i pěkně zpívali a hráli J.

Škoda, že nám začalo pršet těsně předtím, než jsme šli na pódium. Zatančili jsme pásmo O ševcích a pásmo Veselské a společně se 3 soubory z Chorvatska a 1 z Maďarska jsme převzali závěrečnou pamětní medaili na tento nezapomenutelný festival, zahájený a ukončený v jediném odpoledni.

Cestou na hotel jsme se těšili na teplou sprchu, postel a teplou večeři, která byla opět skvělá. Večerní program bohužel nebyl s diskotékou, ale trocha volnosti dětem, dlouho do noci, radost nezkazila.

Ráno po snídani jsme se museli balit, naštěstí starší pomáhali mladším, takže i kroje byly do kufrů poskládány, ne zmuchlány.

Po cestě domů jsme se ještě zastavili u radiostanice Gliwicka, což je dřevěná věž ve tvaru Eifelovky, pak jsme v Lídlu utratili poslední polské drobné a už mířili na Moravu. Až v Olomouci jsme si dali oběd a přesně na čas jsme přijeli do Brna, kde nás již netrpělivě vyhlíželi rodičové.

Zájezd byl pěkný, ale krátký, se spoustou neopakovatelných zážitků. Doufáme, že se brzy zase vypravíme za hranice našeho kraje.

Za všechny vedoucí tetina Jitka Martinková